Vyhlížím z pohodlného křesla směrem k oknu, zasněně koukám a přemýšlím, jak báječné chvíle v posledních dnech mám. Vše je umocněno šálkem horké čokolády a venkovní chumelenicí. Moc bych vám všem přála, ať jsou vaše poslední chvíle adventní provoněny skořicí a prostoupeny všudypřítomnou pohodou. A jak na to? Všechny rady jsou samozřejmě nad zlato. Možná nějakou z nich ještě v posledním týdnu na mé doporučení prožijete.
V první chvíli je třeba nestresovat nad tím, jak ten čas rychle letí. Za druhé si myslím, že pravidelné popíjení vánočního punče a vaječného koňaku má na celkovou pohodu taky celkem vliv. Do třetice je třeba myslet hlavně na sebe, jen pak kolem sebe můžete šířit dobrou náladu. V praxi to znamená, že se budete celý poslední týden už jen a jen hýčkat.
Pokud ještě přemýšlíte nad tím, co budete servírovat u štědrovečení tabule, mám tu pár tipů. Jsem zastánce tradičních Vánoc. A to doslova. U štědrovečení tabule u mě nenajdete prvoplánově bramborový salát a smaženou rybu. Pátrám v kuchařkách svých babiček a nějaký ten pátek jedu spíš v klasice, u mě nechybí hlavně staročeský Kuba, rybí polévka, kapr na černo nebo povidlový jahelník. Nemá cenu papouškovat to, co už bylo napsáno, a tak sdílím osvědčené recepty, Kubu dělám podle Zdeňka, rybí polévku podle babičky, kapra podle Apetitu a jahelník podle Markéty Pavleje.
Víte třebas, že až do poloviny 20. století bylo na Štědrý večer zejména oblíbené uzené maso a bramborové knedlíky s povidlovou omáčkou? Nebo že se na sklonku první republiky jedli hlavně hlemýždi? Útok bramborového salátu na štědrovečerní stoly, nejčastěji se spojencem v podobě kapra, pak vypukl až v padesátých letech minulého století. Zvyk se k nám dostal pravděpodobně z Vídně, kde se salát k pečenému kapru objevuje při štědrovečerní večeři už kolem roku 1900.
Co by vám ještě mohlo před Štědrým dnem zvednout náladu?
- V Ostravě máme rybárnu. Před nedávnem se dokonce z hůř dostupného místa u ostravského pivovaru přestěhovala do centra na Kuří rynek. Při procházce za vánočním punčem si můžete pořídit kromě „opičky“ i štědrovečení rybu. Kluci z Rybárny na Kuřím rynku mají v nabídce mnoho sladkovodních i mořských ryb. A víte, co dokonce dokážou? Loni mi s úsměvem na tváři vyfiletovali kapra. Ano, ano, to skutečně jde.
- Posledních pár let peču cukroví, ale nezapomínám na to, že pečení není maratón. Nezapomínám na to, že nejde o to, přiblížit se nějaké číselné metě a upéct třeba dvacet druhů. Já se letos zastavila na čísle sedm. Pokud jste nakonec pečení nestíhali a teď vás to možná trochu mrzí, pak bych ráda vyzdvihla nepečený recept na pistáciové kuličky a nominovala ho na objev letošního roku. Tohle určitě hravě stihnete.
- Jsou věci mezi nebem a zemí, do kterých se neoplatí strkat nos. Jedna z nich je, že se nikdy nenaučím péct makronky. Máte to stejně? Co dělat, když k mým Vánocům neodmyslitelně patří? Skvěle je dělá Hanka z Makronek, Kačka z Pečworku, Trisha ze Sladkého království nebo Peťa z Nejen Sladká Peťule. Ať už se rozhodnete pro kteroukoli z dam, nebudete litovat. Kdo právě namítá, že makronky na sváteční stůl nepatří, nechť chvíli vyčká, na Štědrý den s vámi budu sdílet fotky a vy si sami budete moci říct, jestli to těm makronkám vedle vanilkových rohlíčků a rumových kuliček sluší. Na druhou stranu, pokud mi věříte a nějakou tu makronku ještě koupíte, nejlépe každou s jinou příchutí, máte rázem minimálně několik druhů cukroví a můžete se pochlubit mámě.
- Nevyčítejte si, že nemáte věnec na dveřích nebo že jste si včas neumotali adventní věnec. Prostě si jen naplánujte při jedné z cest z práce návštěvu květinářství. Čerstvé květiny k mým Vánocům prostě patří. Moje kytka byla loni uvázána z lílií a nejedné návštěvě vyrazila dech. Za všechny doporučuji Květiny Cezar na ulici Čs. Legií nebo Welany Flowers poblíž hotelu Imperial.
- Nemáte dárky? Pár tipů najdete u mě. Nebo se na to prostě vykašlete. Případně úsměv na tváři má rozhodně větší hodnotu než cokoli jiného.
A je to … Máte rybu, vymyšlené štědrovečerní menu, vyřešenou výzdobu a „napečené“ cukroví. Teď už jen ta horká čokoláda a pohodlné křeslo, ať v tom nejedu sama. Nesmírně vesmírné Vánoce všem přeje Gastronautka!
