• Domů
  • Všehochuť
  • Restaurant Day
    • Blog
    • Registrace
    • Informace
    • Bejvávalo
  • Recenze
  • O mně
    • Můj příběh
    • O Gastronautce
    • K čemu jsem dobrá?
  • Kontakt
  • Domů
  • Všehochuť
  • Restaurant Day
    • Blog
    • Registrace
    • Informace
    • Bejvávalo
  • Recenze
  • O mně
    • Můj příběh
    • O Gastronautce
    • K čemu jsem dobrá?
  • Kontakt

Pro koláč šla bych světa kraj

22.6.2017

Máme za sebou parádní výlet prošpikovaný nejedním gastrozážitkem, o který vás nemůžeme připravit. Do země koláčů jsme se vypravili na otočku a na dvě noci přes víkend. Cílem bylo na chvíli vyjet za město, zaposlouchat se do zpěvu ptáků, projít se po lukách místo po městě a samozřejmě si smlsnout i na nějaké té dobrotě.

Bydleli jsme v rodinném penzionu Rothschildův dvůr, kde o nás bylo královsky postaráno, paní domácí si zakládá na tom, aby snídaňový stůl prostřela především ze surovin od lokálních dodavatelů. Odzkoušeno tedy máme kozí a kravské sýry z Halfarovic farmy a uzeniny od Maxmiliána Ritzky z Řeznictví MAX. Jako většina sýrů, mají i ty kozí svou sezónu. Ideálním obdobím je pro ně pozdní jaro a léto, takže pokud toužíte po dobrém kozím kousku ve vaší ledničce, je právě teď čas na vyjížďku na zmíněnou farmu.

Když někdo dělá věci s láskou a zápalem, ve výsledku to jde vždy poznat. A tak bych světa kraj nešla jen za koláče, ale taky za slaninku pana Maxe nebo kousek kozího sýra od Halfarů. Pokud se za nimi budete chtít vypravit, pak si prosím dobře nastudujte otevírací dobu jejich krámků a farem, na vesnici to holt mají hozeno trochu jinak. Vstávají se slepicemi a zavírají v době, kdy se já dostanu k odpolední kávě.

To, na co jsem se těšila nejvíc, jsme nakonec nestihli. I přesto s vámi s čistým svědomím mohu sdílet poznatek, který není a nebude už nikdy ničím ohrožen. Za svůj život jsem ochutnala na tisíc koláčů. Dost k tomu přidala třeba bráchova svatba, kde jsem jich zvládla sníst v průběhu celého dne na šest desítek (ale pozor tam u nás dole na Moravě se dělají koláčky skoro jako hlavičky od špendlíků, takže jeden váš je rovný tak čtyřem našim). Zde je výsledek dlouhodobé degustační práce: 1) Nejlepší koláče umí moje máma. 2) Na paty jí šlape moje báby. 3) V těsném závěsu jsou koláče z Bolatic. A bramborovou medaili si odnáší 4) ty z Píště.

Druhý den jsme sedli na kola a vypravili se na doporučení do hospůdky a minipivovaru U Komárků v nedalekém Rohově. Mají tu speciality pečené v peci na bukovém dřevě. Nás uchvátilo speciálně vepřové kolínko. Já si ke koleni dala na prohřátí čaj, ale druhá půlka výpravy ochutnala místní pivo. Pivo Rohan tu vaří tradičním způsobem, klasickou dvourmutovou technologií a výhradně z českých surovin. Když budete chtít zajít na točené pívo a pečené koleno, pak doporučuji rezervovat nejen místo k sezení, ale možná i to koleno. Na nás v pravé poledne vyšlo úplnou náhodou poslední. Brzy jsme pochopili proč, když se dveře netrhly a lidé po různu pro svá objednaná kolena chodili jeden za druhým. Tohle místo je široko daleko vyhlášené.

Neděle patřila už jen válení na trávě a Pstruží farmě Bělá, ta je spolu s hájenkou „U Chmelíka“ oblíbeným výletním místem, kde si uprostřed lesů můžete odpočinout a vychutnat čerstvě upečenou rybí pochoutku. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže máslo a kmín, když to s nimi umíte. Rybka je prostě dokonalá, asi její život v pramenité vodě není jen marketingový kec a fakt to na ně má vliv. Sezónu zahajují v dubnu, končí s prvním spadaným listím a stylově zvěřinovými hody, ale třeba na Vánoce pořádají také vánoční výlov. Letos mám už teď jasno, na štědrovečerní tabuli bude Chmelíkovic pstruh.

Chutným výletům zdar. 🙂

blogcestovánílifestoryrecenze
Sdílet

Všehochuť

Může se vám také líbit

18.5.2019 > Restaurant Day v paláci
19.3.2019
Amatérští kuchaři žhaví plotny. Blíží se další Restaurant Day.
18.5.2018
Važte si chleba, bez něho je lidem zle
16.1.2018
  • O gastronautce

    Gastronautka

    Gastronautka chtěla být celé dětství kosmonautem. Jen si prostě našla kluka, začala mu z lásky vařit, protože láska prochází žaludkem. Později se s tím klukem rozešli, ale ona už u sporáku zůstala zaseklá. A tak vaří a vaří tam za sedmero těžebními věžemi až dodnes. Když zrovna nevaří, organizuje gastro akce v Ostravě nebo obráží podniky a píše, jak se jí tam líbilo a jak jí chutnalo.

  • Štítky

    blog brunch brunchustromu cestování lifestory marakéš maroko ostrava ostravacity ostrava city recenze restaurantday restaurantdayostrava snidanesblizuje travelling vanoce velikonoce
  • Odběr novinek

  • Sledujte Gastronautku



  • Oblíbené články

    • P(h)olévku pro všechny!
      31.1.2017
    • Važte si chleba, bez něho je lidem zle
      16.1.2018
    • Jak chutná Brno v červenci 2016
      2.7.2016
  • Kontaktujte nás

    • This field is for validation purposes and should be left unchanged.
  • Sledujte Gastronautku

  • Partneři

    PixelwritersGetWeb.czOstrava

© Copyright 2016 Gastronautka.cz